Panna Marie, matka smíření – analýza dogmaticko-liturgická

Šestý den Noveny oslavujeme Pannu Marii, Matku smíření.

Upoutáváme pozornost křesťanské komunity na Marii, uznávanou a volanou jako „Matka smíření“. Texty, i když se na jedné straně v souladu s typicky pokutním charakterem, zdůrazňují velmi blízký vztah mezi Kristem, který svým „cenným krví smířil svět“ s Otcem, a Marií volanou jako „smířenka“ a „útočiště hříšníků“.Lecionář představuje J 19,25-27 jako úryvek z evangelia, který pomáhá číst z perspektivy „doručení“: všichni učedníci, kteří volají po milosti, jsou svěřeni Marii, a učedníci vědí, že v ní nacházejí „Matku smíření“.V první čtení zní Paulův výzev k „usmíření se s Bohem“ (2 Kor 5, 17-21). Usmíření, které prochází „kříží, znamením smlouvy uzavřené mezi Bohem a všemi lidmi na zemi“.Pokud se podíváme na eucharistické texty, vidíme, že od okamžiku, kdy byla v panenském lůně ustanovena „mír“ mezi Bohem a lidstvem hříšníků, je vše posloupností událostí, ve kterých se Panna aktivně účastní vykoupení, které vykonává Syn. Proto je vyhlásena za „společnici Boha… v díle smíření“.Z tohoto poznání vychází postoj věřících, kteří si uvědomují, že v Marii nacházejí “soucitnou s naší bídou“, “srdce plné milosti pro hříšníky“.Jak říká preface:«Obracíme-li pohled k její mateřské laskavosti, ukrývám se v ní a prosíme o odpuštění. Kontemplací její duchovní krásy bojujeme proti temné přitažlivosti zla. Meditací na její slova a příklady jsme přitahováni k dodržování přikázání Syna.»

V své prostotě text vymezuje konstantní cestu k usmíření pro věřící všech dob a míst. Cesta, která vyvrcholí a je neustále podporována eucharistií, neboť je účastí na „obětování vykoupení a chvály“ a tedy na „společení s tělem a krví Krista“, skrze kterou věřící prožívají „sacramenty usmíření“.

Příkladnost Panny Marie vyvstává jasně z jejího postavení v celku: ona, která byla nástrojem počátku nových časů, doby vykoupení, je stejná, která v době církve přijímá a „usmiřuje“ hříšníky, vede je k eucharistii, kde se uskutečňuje dar otcovy milosti a odměna věčného vykoupení.Příkladnost Panny Marie, která přitahuje svou „matkou láskou“, „duchovní krásou“ a svými „slovy a příklady“, nás nutí s úžasem a obdivem pohlížet na poslání církve, která v každé době vykonává svěřený jí ministeriál s „matkou láskou“ pro všechny, kdo touží po „obnovené zkušenosti lásky Božího“. Září „krásou“, s níž její Pán neustále bojuje proti „temnému kouzlu zla“. A tak se snaží naplnit Kristovo slovo kontemplací jeho slova a příkladů Panny Marie.