II. konstantinopolský koncil (553) – anátema 9 proti apokatastázi Origena (Mansi, sv. 9)

Druhý koncil konstancinský (553)

O II. Ekumenickém koncilu

Koncil: Druhý ekumenický koncil konstancinský (V. ekumenický koncil)Předseda: císař Justin I.Předseda koncilu: Patriarcha Eutychius z KonstantinopoleDatum: 5. května a 2. června 553Anatémy proti origenismu: 15 anatémů proti učení Origena (3. st.)Zdroj: Mansi, *Sacrorum Conciliorum*, sv. 9, kol. 396-426; Denzinger-Schoenmetzer, č. 433-435

Origén a apokatastáze

Origén z Alexandrie (185-253), jeden z nejvýznamnějších teologů rané církve, ve své práci *Peri Archon* (O principech) rozvinul učení o *apokatastázi* (z řeckého *apokatastasis*, “obnovení”). Podle tohoto učení:1. Všechny duchovní stvoření byla stvořena rovnocenně. 2. Rozmanitost mezi anděly, lidmi a démony je výsledkem předexistujících svobodných voleb. 3. Bůh prostřednictvím neustálého vzdělávání vede všechny nakonec k sobě. 4. I ďábel a démony budou jednoho dne obnoveni do původního dobra.Toto učení vykazuje “obrovskou milost” Boha, ale má vážné důsledky: popírá věčné trestání, oslabuje význam kříže jako konečného aktu a může vést k morálnímu relativismu.

Desáté anatémum (Anatémy proti origenismu)

Latinsky:> “Si quis dixerit aut senserit, omnium impiorum hominum et daemonum punitionem temporariam fore, et ab ea finem illi habituram esse, hoc est, restitutionem futuram daemonum vel impiorum hominum: anathema sit.”Portugalsky:> “Kdokoliv bude tvrdit nebo si bude myslet, že trest pro všechny hříšné lidi a démony bude pouze dočasný a že z něj bude konečný konec, to znamená, že se budou v budoucnu obnoveni démony nebo hříšní lidé: ať je anátema.”

Čtrnáct dalších anatémů

Následujících 15 anatémů II. koncilu konstancinského (553) odsuzuje učení Origena:1. Předexistenci duší. 2. Předexistenci andělů jako rovnocenných duší lidem. 3. Učení, že Kristus byl jen anděl ztělesněný. 4. Představa, že lidské těla budou vzkříšena jako etérická.

5	Nebesa, slunce a měsíc jsou racionální stvoření živá
6	Lidé se stanou anděly
7	Konec bude stejný jako začátek
8	Kristus bude uctíván „anděly“ preternaturálními
9	Apokatastáza: dočasné potrestání ďábla a hříšníků
10	Kristus by se ukřižoval ve vzdušných sférách, aby zachránil anděly
11-15	Vedlejší chyby ohledně vztahu těla a duše a vzkříšení

Důsledky pro demonologii

Anatema 9 dogmatičtě stanovuje:

1. Pád andělů je nevratný: démoni nebudou zachráněni, jsou definitivně ztraceni
2. Peklo je věčné: ne dočasný stav vykoupení pro všechny
3. Svoboda duchů je definitivní: volba andělů určuje jejich věčný osud
4. Boží milost neruší spravedlnost: Bůh respektuje svobodnou volbu duchovních stvoření

Kontinuita učení

Anatema 9 z II. koncilu v Konstantinopoli bylo znovu přijato:

• Svatý Jan Damaskénský (8. století): „Andělé po pádu nemají možnost pokání“ (De Fide Orthodoxa II, 4), citovaný v KKČ č. 393
• Latránský koncil IV. (1215): „Diabolus enim et alii daemones a Deo quidem natura creati sunt boni, sed ipsi per se facti sunt mali“, „ďábel a ostatní démoni byli stvořeni dobrou přírodou, ale sami se stali zlími“ naznačuje nevratnost pádu
• Koncil v Florencii (1442): znovu potvrzuje definici
• Svatý Tomáš Akvinský: „Volba anděla, podle její přirozenosti, pevně přilnula k tomu, co si zvolil“ (ST I, q. 64, a. 2), viz článek o Tomášovi
• KKČ č. 393: odkazuje na výše uvedené zdroje

«O nezvratelné charakteru volby andělů, nikoli chybě v boží nekonečné milosti, je důvodem, proč nemůže být hřích andělů odpuštěn»

Hans Urs von Balthasar a „doufání“ univerzální

V 20. století teolog Hans Urs von Balthasar (1905-1988) ve své knize *Was dürfen wir hoffen?* (1986) tvrdil, že „můžeme doufat“ v spásu všech, aniž by potvrzoval apokatastázi jako dogma. Tato pozice vyvolala kontroverzi. Oficiální interpretace:– Nemůžeme potvrdit, že budou spáseni všichni (proti anatematu 9 z Druhého koncilu v Konstantinopoli) – Můžeme toužit a doufat v modlitbě o spásu všech lidí – Aktivní apokatastáze (tvrdit, že ve skutečnosti budou spáseni všichni) je kacířská – Pasivní naděje (modlit se s pokorou za konverzi všech) je legitimníV případě démonů je pozice jasná: jsou definitivně ztraceni. Naděje von Balthasara se týká odsouzených lidí, nikoli démonů.

Soteriologické důsledky

Anatemát 9 má hluboké důsledky pro katolickou soteriologii:– Kristus nespasil démony: „protože přijal lidskou, nikoli andělskou přirozenost“ (Heb 2, 16) – Exorcismus ne„konvertuje“ ďábla: pouze ho vyhání – Peklo je skutečný a věčný stav: pro démony i hříšné lidi – Boží nekonečná milost respektuje konečnou svobodu

Doporučené čtení

– IV. Lateránský koncil 1215 | Florentský koncil 1442 | Tomáš Akvinský, *Suma teologická*, 50-64 | Katechismus katolické církve o andělech a démonech 328-336, 391-395 | CDF, *Fede e demonologia* (Víra a demonologie)

Viz také: Co je angeologie? Andělé v Bibli a v učení církve